Polní den, který se tento rok konal 2. a 3. července, jsme si jako obvykle nemohli nechat ujít. Už je to pro nás taková „nepsaná povinnost“ – účastnit se klubovních akcí OK2KYD 🙂

Před samotným „Polňákem“ (a vůbec kteroukoliv podobnou akcí) se v klubu řeší počet zúčastněných, přidělení zúčastněných jednotlivým přesunovacím vozům, technické zázemí a zásobování jídlem a pitím. Do vozu jsme již tradičně „vyfasovali“ Martina OK2MET, což nám vůbec nevadilo, ba naopak. Od toho se totiž odvíjí i ten zbytek technicko jídelního a kulturního zabezpečení.

Pro tyto případy jsme totiž sehraná trojka (OK2ZIL, OK2ZBO a OK2MET). Kuba (OK2ZIL) je technický referent – doma chystá antény, rádio, deník, propisovací potřeby (na ty jsem tentokrát zapomněl a musel jsem loudit, až jsem od Petra OK2UHP vyloudil propisku,diky /ZIL/), spacáky… Já (OK2ZBO) mám za úkol dobře plnit funkci stravovacího referenta, protože kluci by se jinak živili jenom paštikami, které by dloubali prsty přímo z konzervy a přikusovali by k tomu nekrájený chleba. Takhle mají aspoň instantní polévky ze sáčku, čerstvé pečivo a sem tam nějaké ovoce 🙂 Ovšem Martin (OK2MET) naprosto svědomitě plní funkci kulturního referenta a fotografa, onehdy nám vyjednal vstup zdarma do památkově chráněného objektu nedaleko Buchlova, za což jsme se s Kubou ještě dlouho styděli 🙁

Sraz u radioklubu v Kunovicích byl všeobecně domluven na 08:30 SEČ. Zaspali jsme, což nám způsobilo menší časový nesoulad. Naštěstí Martin nezaspal, což nám časové skóre částečně vyrovnalo 🙂 Stavili jsme se ještě v supermarketu na něco málo k snědku a hurá do klubu. Tam už na nás čekali ostatní, kteří vstali včas. Naložili jsme věci, které se už k nikomu nevešli a jelo se.

Pod hradem jsme byly přivítáni „usopleným“ počasím. Naštěstí jsme byly na závodění nažhavení a tak nám to vadilo jen trošku. Náladu jsme si popravili teplým čajem a někteří studeným pivem. Něco po 12 hodině SEČ „soplit“ přestalo, čehož jsme využili k postavení antény a zapojení zařízení. Já s Kubou jsme využili situace a zůstali jsme na věži u zařízení. Ostatní se šli posilovat jídlem a spánkem. Kuba dával všeobecnou výzvu na 144,800 Mhz (díky všem co mně zavolali /ZIL/) a kromě „rozdání“ několika bodů v Polním dni mládeže se snažil „udat“ i několik našich QSL prostřednictvím mimo závodních QSO. Samozřejmě při každém takovém spojení jsem se aktivně zúčastnila též, aby protistanice měla lístek kompletně potvrzený od nás obou 🙂

Začal závod, ale to už u stanice seděl a zahajoval Petr OK2UHP spolu s Laďikem OK2PBG, my jsme měli službu až ve 20 hodin SEČ.Takže jsme se přidali k ostatním v odpočívání a přípravě na večerní službu. K rádiu jsme se dostali až po 21 hodině SEČ, tak moc se klukům na věži zalíbilo.

Prolaďovali jsme pásmo 144 MHz a dělali SSB spojení. Já jsem vyhledávala, dělala QSO (to mě moooooc baví, víc než „jet na výzvu“). Kuba mi to zapisoval do notebooku a směroval anténu. Něco po dvanácté v noci SEČ nás přišel vystřídat Jirka OK2BHL s Radkem OK2PNG a Zdenkem OK2IUH. Kulturního referenta Martina OK2MET jsme našli zahrabaného ve spacáku, jak si vesele odchrupoval. Taky výborný kulturní zážitek. Neváhali jsme a taky jsme se zakuklili. Ráno nás čekala zase služba, původně od 8 hodin SEČ. Jenomže předcházející službě se zase u toho rádia tak líbilo, že jsme byli rádi, když se na nás dostalo ve 12 SEČ. To už bylo takové nijaké. Všechno kolem bylo „vyzobané“ a nejmenovaná „sousední“ stanice ze Slovenské strany nám tradičně rozbíjela svými spletry slabší stanice. (no jo kluci, zase to tam bylo…) Ale i tak to šlo a sem tam se podařilo ještě něco nového „ulovit“.

Na věži jsme zůstali až do konce závodu. Pak se na věž dostavili i ostatní, a společnými silami za krásného slunečného počasí, jsme uklidili anténu, kotvy, stožárové trubky a do přepravních kufrů uložili TCVR, zdroj, nové klubovní sluchátka ( SpeedLink Triton ) a ostatní. Všechno jsme postupně odklidili a odnesly do aut. Po kontrole osob a shledání, že nikomu ve voze nikdo nechybí (dokonce ani Martin OK2MET se nám tentokrát nezatoulal) jsme se navzájem rozloučili a vyrazili k domovu.

Opět nelze hodnotit tento víkend jako špatně prožitý nebo časově promrhaný. Naopak, bylo to tradičně super. Opět jsme se přes pomyslnou čáru 300 QSO nedostali (chybělo pouhých 8 spojení), ale zato jsme se výborně pobavili. Stanicím, se kterými jsme navázali QSO mimo závod, pošleme náš svatebně laděný QSL a budeme se zase těšit opět na slyšenou.

Věrka, OK2ZBO