Již po loňském IOTA contestu jsme začali pomalu plánovat nějaký dobrý krátkovlný závod, kterého bychom se zúčastnili pod naší klubovní značkou OK2KYD.
Samozřejmě jak jinak než z našeho „závodního“ QTH hradu Buchlova. Rozhodnutí padlo na CQ WPX SSB. Pomalu se blížil den „D“ sobota 23. března. V úterý 21. března jsme bohužel museli plánovaný závod zrušit. Nikdo z nás vůbec nepočítal s tím, že zima bude trvat tak dlouho. A to byl také jeden z důvodů proč jsme rozhodly o tom, že nikde nepojedeme. Rozhodně se nechtělo nikomu z nás zdolávat závěje podobným způsobem jako cestovatelé za polárním kruhem 🙂 a pak ještě trávit celý víkend v promrzlém hradě bez vody… Nicméně všechno špatné je k něčemu dobré, teda alespoň se to tak říká. Když dopadl klubovní závod tak jak dopadl, začal jsem přemýšlet jak se závodu přeci jenom zúčastnit. Jakékoliv plánování náhradního QTH v takové časové tísni však bylo bezpředmětné…
Zde bych již mohl nazvat další odstavec – jak závodí „amatéři“…
Koncem roku 2005 jsme se přestěhovaly do nového QTH . Sice je to jenom o 500 metrů, ale pro radioamatéra už i toto je hodně, zvláště pak, když je to směrem z kopce dolů 🙁 Nové QTH se nachází v nejspodnější části našeho údolí a ještě ke všemu je náš domeček „obehnán hradbou sousedních domů“. Také ihned po nastěhování nám zima ukázala kdo tady bude na čas pánem a zasypala nám chaloupku sněhem. Jediné přístupné místo pro montáž antény byla střecha, tedy přesněji řečeno střecha zevnitř… Takže jsem na krov naší střechy provizorně natáhl anténu „Bazooka“ v provedení pro 20 M (14 MHz). Byl jsem zvědavý, jak se bude taková IN-DOOR anténa chovat a co všechno se s ní bude dát udělat.
A teď se již vrátím k závodu. Po rozhodnutí, že klubovní závod pod kolektivní značkou OK2KYD se ruší, jsem se rozhodl že to risknu a zkusím to z mého QTH. Stanovil jsem cíl „udělat alespoň něco“ na výše popsanou anténu a ověřit tím jak se anténa bude chovat v daném prostředí. Závod jsem pojal rekreačním způsobem a začal v odpovídajícím čase po sobotním obědě. Nejdříve jsem použil malý výkon cca 25 watů, ale po hodné chvíli jsem usoudil, že vysílat na „bramboru“ a to ještě malým výkonem je blbost a tak jsem „vytáhl“ výkon na plných 100 watů. Kýžený úspěch se ale pořád nedostavoval a tak jsem zapátral kde je problém. Až teď jsem si všimnul, že na zprvu dobré anténě zanechala zřejmě zima svojí stopu a vcelku neuspokojivé PSV způsobilo automatické výkonové omezení PA u mého transceiveru YAESU FT-840… I vzpoměl jsem si, že „kdosi“ pořád ještě nevybalil antenní tuner z krabice po přestěhování a tak jsem to provedl nyní. Doladění antény pak již proběhlo rychle a bez problémů (nepočítám-li hledání propojovacích kabelů a úklid stolu hi). Toto řešení bylo v danou chvíli asi nejlepší, jelikož se mi nechtělo trávit zbytek závodu kontrolou a opravou antény. Pomalu, ale jistě přibývalo v deníku jedno spojení za druhým. DOSový deník N6TR ale byl ke vší smůle spuštěn pod Windows XP. Myslel jsem, že vše bude pracovat v pořádku, ale opět jsem si v praxi dokázal poučku, že myslet znamená … Přenos informací z rádia byl velmi pomalý a často i nepřesný. Deník se čas od času přepnul do jiného pásma či jiného módu. Vrátit to zpátky ručně není zase až takový problém, když ale začne stávkovat USB klávesnice tak to problém je. Naštěstí závadu klávesnice odstranila feritová perla. To už se ale pomalu blížila noc a já si dal zasloužený odpočinek (Mirku přečti to radši ještě jednou a pořádně 🙂 ) Ráno jsem opět zasedl k radiu a začal dělat spojení. A ouha windows si zmenil čas a ani mi to neřekl… To byla poslední kapka. Opravil jsem data v deníku a začal hledat startovací disketu od Windows 98 s DOSem co byl ještě aspoň trochu DOSem 🙂
Problémy s pomalým přenosem dat s TRXu do PC se také tímto vyřešily a závod probíhal vcelku v pořádku. Samozřejmě jsem si ověřil, že umístění antény je funkční a pro „konspirační“ podmínky dostačující, ale pro závod vcelku špatné. Také musím podotknout že bylo snažší navázat spojení na větší vzdálenost než „doma v Evropě“. Snad je to dáno vyzařovacím úhlem antény. Také mne docela překvapilo že vše fungovalo naprosto stejně i po nedělním celodenním dešti, kdy byly staré pálené střešní tašky hodně „nacucány“ vodou.
Závod jsem ukončil v neděli ve večerních hodinách s kontem 120 „rekreačních“ spojení, 108 násobičů a to celé podtrženo a sečteno dalo 22140 závodních bodů.
Kuba, OK2ZIL
Pro ty zvědavější je tady kompletní závodní deník ve formátu PDF ke stáhnutí.
Na závěr připojuji krátký sumář všech 45 zemí, se kterými se mi podařilo pracovat v tomto závodě takřka „konspirativnímy prostředky“.
Tunisia, Georgia, Israel, Cyprus, Malta, Kuwait, Nepal, Morocco, Portugal, Fed. Rep. of Germany, Spain, Balearic Is., Canary Is., Ceuta and Melilla, Ireland, Armenia, Estonia, Kyrgyzstan, France, Scotland, Saudi Arabia, European Italy, Sicily, United States, Bulgaria, Austria, Finland, Czech Republic, Belgium, Faroe Is., Aruba, Netherlands, Sweden, Greece, Dodecanese, Crete, Turkey, European Russia, Asiatic Russia, Kazakhstan, Ukraine, Canada, Indonesia, Latvia, Macedonia.
